Káva a zdraví

První zprávy o zkoumání vlivu kávy na lidský organismus byly publikovány kolem roku 1820. Tehdy německý vědec Friedlieb Ferdinand Runge popsal účinky černého moku a z jeho poznámek vyplynulo, že v semenech kávy je obsažen alkaloid kofein, který povzbuzuje činnost některých orgánů, jako jsou srdce, mozek, nervy, ledviny či svaly.

Co říci o kávě? »

Tyto látky se převážně nacházejí v kávě, ovoci, zelenině, čokoládě, červeném víně a v cereáliích. Existuje několik druhů antioxidantů, z nichž nejvýznamnější jsou vitaminy A (karotenoidy), C a E (tokoferoly) a dále flavonoidy i polyfenoly.

Antioxidanty »

Zelená kávová zrna obsahují vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu a mnohé další látky, přičemž některé z nich se během zpracování kávy (zejména pražení) mění a vznikají z nich látky nové.

Co vše skrývá káva? »

Z výživového hlediska chlorogenové a kávové kyseliny reprezentují 7 až 10 % sušiny zelené kávy, z čehož na kofein připadá asi 1-2 %. Bohužel část z nich je během pražení zničena a pouze obsah kyseliny nikotinové (niacin-vitamin B3) se tímto procesem zvyšuje. Obsah niacinu v pražené kávě tak bývá asi 25x vyšší než v kávě zelené (nepražené).

Látky s nutriční hodnotou »

Kofein je alkaloid, který se vyskytuje přibližně v 60 různých druzích rostlin, jako jsou kávovník, čajovník, guarana nebo kakaové boby. Díky své hořkosti přispívá k celkové chuti kávy a pro své stimulační účinky na centrální nervový systém se přidává do nejrůznějších nealkoholických nápojů, případně ve vyšších koncentracích také do energetických nápojů.

Účinek kofeinu na lidský organismus »
Citlivost na kofein »