Vše o kávě

Kolébkou kávy je východní Afrika, respektive Etiopie a její provincie Kaffa. Je prokázáno, že již v dávných dobách domorodí obyvatelé z této oblasti znali výjimečné účinky kávových zrn a žvýkali je pro povzbuzení těla a duše.

Po historických stopách »

Mletím dochází k uvolnění typických aromatických látek, které však relativně rychle vyprchávají a čerstvost vůně je omezena maximálně na několik dní.

Mletí kávy »

Káva obsahuje velké množství rozličných látek, jako jsou např. sacharidy, vosky, oleje, kyseliny a bílkoviny. Z minerálních látek jsou to draslík, fosfor, železo a hořčík. Nutriční hodnotu má pouze vitamin B3-niacin.

Káva není jen o kofeinu »

Výchozí surovinou pro výrobu rozpustné kávy jsou kávová zrna. Tedy až do fáze mletí je její výrobní postup naprosto shodný jako u jiných druhů kávy. Avšak na výrobu jednoho kilogramu rozpustné kávy se spotřebuje mnohem větší množství než na výrobu kilogramu mleté kávy.  

Rozpustná káva se vyrábí z kávových zrn »

Svou charakteristickou barvu a aroma rozvíjí káva právě pražením a jakékoli nevhodné zabarvení či příchuť navíc jsou velmi nežádoucí. Během pražicího procesu dochází uvnitř kávového zrna k chemickým reakcím, kdy se přeměňuje škrob na cukr, tvoří se a odbourávají různé druhy kyselin a bílkoviny se mění na peptidy, které se vylučují jako oleje. Zejména díky těm aromatickým se při pražení projeví typická vůně a chuť kávy.

Umění pražení kávy »

Cílem dalšího zpracování je odstranit skořápku, dužninu, pergamenové slupky a získat tak čistá kávová zrna. Tento postup probíhá suchým (zrna nižší jakosti) nebo mokrým způsobem (zpravidla arabika).

Další zpracování kávy »

Na světě existuje několik desítek typů rostlin kávovníku. Nejoblíbenější a z hospodářského hlediska nejvíce využívané druhy jsou Arabica, Robusta a Liberica. Poslední jmenovaná se však používá výhradně jen do směsí, a to ještě ve velmi malém, takřka nevýznamném měřítku. Až 98 % světové produkce kávy tedy pochází právě z prvních dvou druhů kávovníků. Hlavní pěstitelské země leží v oblasti kolem rovníku mezi Obratníkem Raka a Kozoroha. Toto pásmo zahrnuje celou Střední Ameriku a severní část Jižní Ameriky, převážnou část Afriky, Čínu, Indii, Indonésii, Austrálii a ostrovy v Indickém oceánu.  

Arabský kávovník (Cofee arabica) »
Kávovník robusta (Cofee robusta – canephora) »

Káva roste na stále zelených stromech nebo keřích na plantážích v Jižní a Střední Americe, Africe a Asii, přičemž na světě existuje několik desítek druhů kávovníků, které patří do rodu Coffea - čeledi mořenovitých rostlin.

Jak se pěstuje kávovník? »
Složení plodu kávovníku »

Průměrný kávovník ročně vyprodukuje cca 2000 kávových zrn (tj. 0,8-1,2 kg). Na kvalitu kávových rostlin, a tedy i jejich plodů, mají vliv především klimatické a pěstitelské podmínky a složení půdy, a proto se káva z různých pěstitelských oblastí navzájem liší jednotlivými charakteristickými vlastnostmi. Rozhodující je především velikost zrna (nejmenší - peaberry, malá, velká a sloní - monstrózní), dále původ (nadmořská výška, typ půdy) a vzhled (barva zrna a aroma).

Různé techniky sklizně »
Posklizňové úpravy a transport »